Vznik závazků | ● Obchodní závazky mohou vznikat ze smluv, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá |
Smlouva | ● Smlouva představuje nejčastější důvod vzniku obchodních závazků
● Smlouva je svobodný projev vůle o vzniku závazku mezi stranami i o konkrétním obsahu této smlouvy
● Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah
● Forma:
o Písemná – nutná stanoví-li to zákon; pokud to alespoň jedna strana chce písemně
o Ústní – není-li nutná písemná smlouva (kupní, smlouva o dílo)
● Prvky smlouvy (závazku = právního vztahu): subjekty, obsah (práva a povinnosti, obchodní podmínky), objekt (dát, vykonat, zdržet, strpět) |
1. Nabídka – návrh smlouvy | o jedna strana učiní nabídku a druhá ji akceptuje (smlouva je dvoustranný úkon)
o nabídka (oferta) musí obsahovat
▪ podstatné náležitost smlouvy
▪ musí z ní plynout vůle navrhovatele být smlouvou vázán v případě jejího přijetí
▪ musí být určená jedné nebo více určitým osobám
o konkrétní délky lhůty pro přijetí nabídky (akceptační lhůta) ze zákona nevyplývá, ale měla by být obsažena v nabídce
o návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen (tzv. teorie dojití)
o nabídku může zrušit, pokud zrušovací návrh dojde před nebo současně s nabídkou
o nabídka může být odvolána, ale jen pokud odvolání dojde před tím, než ji druhá strana akceptuje (existuje i neodvolatelná nabídka)
o nabídka zaniká uplynutím akceptační lhůty, odmítnutím, smrtí/zánikem některé ze smluvních stran |
2.Přijetí nabídky & Uzavření smlouvy | o Uzavření smlouvy = okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti
o Včasné přijetí – smlouva vzniká
o Opožděné přijetí – k přijetí smlouvy je třeba souhlas navrhovatele.
o Obsahuje-li přijetí nabídky dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, představuje odmítnutí nabídky a považuje se za nabídku novou + odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je považována za přijetí nabídky |
Zvláštní způsoby uzavírání smluv | ● Jedná se o veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku, veřejnou nabídku a smlouvu o smlouvě budoucí
● NOZ pojímá dražbu jako obecný způsob uzavření smlouvy, kdy tato je uzavřena příklepem a učiněná nabídka se zruší podáním nabídky vyšší
● Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku a veřejná nabídka mají společné to, že se obracejí na neurčitý okruh osob; rozdílné mají to, kdo je iniciátorem uzavření smlouvy, v prvním případě je to její příjemce, ve druhém její navrhovatel |
Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku | ● Uzavření maximálně výhodné smlouvy
● Vyhlašovatel vyhlásí veřejnou soutěž, čímž učiní výzvu k podávání nabídek. Vyhlašovatel pak vybere a přijme nejvhodnější nabídku a tímto přijetím je uzavřena smlouva.
● Je zahájena výzvou k podávání nabídek; je vyžadováno, aby byl vymezen předmět, způsob a lhůta, ve které lze návrhy podat |
Veřejná nabídka | ● Právní jednání, které směřuje k více osobám
● Navrhovatel se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy (nabídkou)
● Smlouva je uzavřena s tím, kdo nabídku přijme nejdříve |
Zadávání veřejných zakázek | ● Mnoho společných rysů s veřejnou soutěží
● Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací
● Druhy zakázek (podle hodnoty): nadlimitní, podlimitní, malého rozsahu
● Druhy zakázek (podle předmětu): veřejné zakázky na dodávky, na stavební práce, na služby
● Postup řízení: zahájení, nabídka = návrh smlouvy, vyhodnocení, uzavření písemné smlouvy
● Dohled nad zadáváním VZ – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, může dojít ke zrušení zadání zakázky. |
Zadavatelé veřejných zakázek | o Veřejný zadavatel – především stát (organizační složky státu)
o Dotovaný zadavatel – PO nebo FO, zadaná zakázka je hrazena z 50% z veřejných zdrojů + z veřejných zdrojů
o Sektorový zadavatel – např. plynárenství, teplárenství, elektroenergetika |
Smlouva o smlouvě budoucí | - není to smluvní typ, ale způsob uzavření smlouvy
- povinnost zavázané strany uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co k tomu byla vyzvána stranou oprávněnou
- vyzvání ve lhůtě 1 rok (jinak účinky zanikají) |