| Veřejné finance | ⟶ Specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty; VF zkoumají ekonomické problémy, analyzují finanční vztahy mezi ekonomickými subjekty a platí podmínka, že jedním z ekonomických subjektů je stát |
| Ekonomie řeší problém | Limitované zdroje X neomezené potřeby |
| Ekonomické subjekty | ⟶ Bojují o zdroje, jsou jimi: domácnosti, firmy, stát
•pokud jsou vazby jen mezi domácnostmi a firmami – oblast soukromého sektoru – VF sem nevstupují
•pokud přibude stát – smíšená ekonomika, kde vedle soukromého sektoru existuje sektor státní (veřejný) |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
1) daně FO | Daně = pravidelná povinná platba domácností vůči státu z čeho je daň vybírána = předmět daně
• Příjem (důchod) domácnosti, spotřeba (ze spotřeby), majetek |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
1) daně FO - majetkové daně | ⟶ Vybírány z majetku, jejich váha na objemu vybíraných daní klesá, v ČR jsou nízké – je to např. silniční daň (je jako jediná účelová, vybere se z aut a použije se na dopravní infrastrukturu), dědická daň, darovací daň, daň z nemovitosti (peníze zůstanou v rozpočtu, na jehož území ta nemovitost leží) |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
1) daně FO - důchodové (příjmové) daně | ⟶ DPFO (daň z příjmů fyzických osob) – jediná důchodová daň plynoucí z domácností, domácnosti mají určitý příjem |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
1) daně FO - daně ze spotřeby | Daň ze zboží a služeb, které domácnost používá, vzrůstající tendence v ČR
• univerzální daň – na veškerou spotřebu (na všechno zboží a služby) která prochází trhem – DPH
• selektivní daň – akcízy – (pouze na něco), uvalena jen na zboží a služby s nízkou cenovou elasticitou poptávky – spotřebitelé se této spotřeby neradi vzdávají (i přes rostoucí cenu), je těžké nalézt substitut, škodí zdraví (např. alkohol, cigarety a další tabákové produkty, …) primárním důvodem = je z nich jistý daňový výnos |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
2) daně PO | ⟶ DPPO (daň z příjmů právnických osob) – výše sazby této daně může ovlivnit konkurenceschopnost státu, proto má tendenci klesat – velikost sazby této daně je používaná jako konkurenční nástroj (konkurenční výhoda); Maďarsko zvýšilo sazbu, Malta ponechala stejnou, ostatní sáty pokles => aby přilákaly firmy a investory |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
3) dotace | finanční prostředky do soukromého sektoru, stimulace ekonomických subjektů k určitému chování
• dotace – finanční podpora firem, které vyrábějí určité výrobky
⟶ volné (neúčelové) dotace – není určeno, na co mají být použity => vyvolávají důchodový efekt
⟶ vázané (účelové) dotace – je určeno, na co smí být peníze použity => vyvolávají substituční efekt (i důchodový) – vyvolávají změnu chování příklad substitučního efektu – např. dotace zemědělcům na produkci řepky olejky => všude řepka olejka – nahradila všechny ostatní plodiny
⟶ často nástroj lobbistů, ovlivněny subjektivním rozhodováním
• veřejné zakázky – aby PO vyráběly veřejné statky a služby (cca 550 mld. Kč!) |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby:
4) transferové platby ( | ⟶ (sociální) – široká vazba, silný ekonomický tok – redistribuční důvodem jsou sociální charakteristiky domácností (z těch plyne nárok na transferové platby):
• dosažení určité věkové hranice, věk domácnosti => starobní důchod
• nezaměstnanost => podpora v nezaměstnanosti – vestavěný stabilizátor
• zdravotní stav domácnosti – dočasné zhoršení zdravotního stavu => nemocenská (nemocenské dávky) – trvalé zhoršení zdravotního stavu => invalidní důchod
• počet nezaopatřených dětí v domácnosti => porodné, přídavky na děti, … |
| Charakteristiky VF
nedobrovolnost | MUSÍM do vztahu vstoupit
⟶ vztahy ke kterému jsou subjekty přinuceny zákonem => zákony, vyhlášky
• jsou sankce za porušení zákona a právo je vymahatelné
• důsledky nedobrovolnosti – všichni se snaží maximalizovat to, co dostanou od státu a všichni se snaží minimalizovat to, co státu zaplatí (daňovou povinnost) – s nedobrovolností jsou spojeny vysoké administrativní náklady na odstranění negativních důsledků!
⟶ nesoulad mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů – deficit veřejných rozpočtů (roční saldo) – výdaje vyšší než příjmy
⟶ pokud deficit budeme mít delší dobu, musíme to nějak profinancovat => veřejný dluh
• kontrola, aby lidé nezneužívali sociální dávky a aby neplatili menší daně, než mají – narůstají administrativní náklady |
| Charakteristiky VF
neekvivalence | ⟶ neexistuje potvrzení, že to, co jedinec na daních odvede a co jedinec od státu získá, je stejné
• přes veřejné finance dochází k přerozdělování důchodů
• princip solidarity – mezi mladými a starými, zaměstnanými s nezaměstnanými, bohatými s chudými, zdravými s nemocnými
– velmi subjektivní – Evropa je solidárně naladěna => evropské země musí mít vyšší daně, aby tu solidaritu stihli zaplatit může vést k ekonomickým problémům – past nezaměstnanosti (sociální dávky, resp. solidarita je tak vysoká, že to nenutí lidi hledat si práci)
• neekvivalence – přerozděluje se hlavně přes transfery |
| Charakteristiky VF
nenávratnost | ⟶ finančních vztahů v rámci veřejných financí
• nelze provést „reklamaci“ finančních vztahů v rámci veřejných vztahů (firma nemůže přestat platit silniční daň jen proto, že je kvalita silnic hrozná)
• reklamace veřejných financí probíhá jedině přes volby, tzn. nepřímo |
| Funkce VF
a) Stabilizační funkce | ⟶ důvodem je vývoj základních makroekonomických veličin
⟶ cíl: minimalizovat výkyvy hospodářského cyklu (tempo růstu HDP (q), míra nezaměstnanosti (u) => přímo; inflace, platební bilance => nepřímo – měnová politika)
⟶ spočívá ve využívání rozpočtových příjmů a výdajů k ovlivňování hospodářské situace státu – VF tedy dokážou ovlivňovat nerovnovážný vývoj ekonomiky (snaha ovlivnit hlavně tempo růstu HDP a míru nezaměstnanosti)
⟶ nástroje (snaží se působit proticyklicky – snaha zmenšovat výkyvy hospodářského cyklu):
• diskreční opatření – zpravidla jednorázová, nereagují na vývoj ekonomických veličin; vyžadují souhlas vlády, či dalších subjektů; mohou být přesněji cílené, ale jejich nevýhodou je časové zpoždění (rok 2009 – šrotovné)
• vestavěné stabilizátory (automatické) – reagují na změnu ekonomických veličin; zabudovány v legislativě, nástroje fungují automaticky, ihned; výdajového i příjmového typu
⟶ snaha státu o proticyklickou politiku (a. hospodářský, b. politický cyklus) |
| Funkce VF
a) Stabilizační funkce - hospodářský cyklus | ⟶ osa x – čas, osa y – tempo růstu HDP
⟶ pokud ekonomika roste – snaha zabránit přílišnému růstu, zvyšuje se daňová zátěž (politicky nepopulární), snižují se veřejné výdaje => vzniká přebytek VF
⟶ pokud ekonomika klesá – daňová zátěž se snižuje, rostou veřejné výdaje, stimulace ekonomiky = vzniká deficit (měl by být financován přebytkem z minulých let), ale ovlivnění politickým cyklem
⟶ volby v růstové fázi cyklu, slib snížení daní a růst výdajů => není to proticyklická politika, ale procyklická! |
| Funkce VF
a) Stabilizační funkce - politický cyklus | ochota politiků naslouchat voličům je před volbami nejvyšší) |
| Funkce VF
b) Redistribuční funkce (přerozdělovací) - nástroje | ⟶ cíl: změnit rozdělení spravedlnosti ve společnosti, zmírnit nerovnoměrnost rozdělení důchodů – je to ovšem velmi subjektivní mimoekonomické důvody – solidarita, míra spravedlnosti, rovnostářství. Nástroje:
• výdajové: transferové platby
• příjmové: daně – důchodové (osobní, příjmové – zajímá nás konstrukce daňových sazeb) požadavek na konstrukci daní: horizontální daňová spravedlnost, vertikální daňová spravedlnost
• horizontální – pokud mají jedinci stejný důchod, měli by platit stejnou výši daně; člověk, který má děti (nezávisle na jejich počtu), by měl dostat více peněž než člověk, který děti nemá
• vertikální – jiné sociální skupiny by měli mít různé transfery a daně – ten, kdo má více dětí, by měl také dostat více peněz; jedinec s vyšším příjmem má platit absolutně vyšší částku daně |
| Funkce VF
b) Redistribuční funkce (přerozdělovací) - daně | ⟶ Pomocí konstrukce daní lze dosáhnout různého přerozdělení příjmů mezi obyvatelstvem
⟶ Příklad konstrukce daní, typy daní
• Regresivní (degresivní) daň – s růstem důchodu klesá daňová sazba – politicky neprůchozí, nerespektuje vertikální spravedlnost
• Lineární daň – stejná daňová sazba pro všechny, respektuje horizontální i vertikální spravedlnost (nicméně dopad na změnu je malý)
• progresivní zdanění – s růstem důchodu roste daňová sazba
⟶ Klouzavá progrese – respektuje vertikální i horizontální spravedlnost; každý důchod jinou průměrnou daňovou sazbu
⟶ Stupňovitá progrese – celý důchod je zdaňován jednou sazbou (politicky neakceptovatelné) |
| Funkce VF
b) Redistribuční funkce (přerozdělovací) - měření účinku redistribuční daně | ⟶ Lorenzova křivka a Gini koeficient
⟶ Lorenzova křivka – měří míru rozdělení důchodu ve společnosti
⟶ grafické znázornění rozložení důchodů– obyvatelstvo na ose x seřazeno od nejnižších příjmů po nejvyšší
⟶ plocha mezi absolutní rovností a skutečnou Lorenzovou křivkou je tzv. Gini koeficient
⟶ ideální stav je, když Lorenzova křivka kopíruje uhlopříčku (křivka absolutní rovnosti), tehdy je Gini koeficient = 0 a rozložení majetku je optimální, nemusí se používat redistribuce
⟶ v realitě je ale většinou Lorenzova křivka prohnutá jako na obrázku, a tedy Gini koeficient je v intervalu (0;1) – malá část populace tedy vlastní větší část majetku => velké rozdíly mezi společenskými vrstvami
⟶ čím vyšší je koeficient, tím vyšší je míra nerovnoměrnosti
⟶ pokud by byl Gini koeficient = 1, pak by nejbohatší člověk vlastnil vše
⟶ v zemích, kde je vyšší koeficient, je tendence k levici, protože jsou velké rozdíly v sociálních vrstvách (Afrika, Jižní Amerika) |
| Funkce VF
c) Alokační funkce | ⟶ cílem je zabezpečit dostatečné množství produkce, kterou by negarantoval soukromý sektor (kterou by trh nezabezpečoval v dostatečném množství)
⟶ mikroekonomické důvody selhání trhů: externality, veřejné statky, informační asymetrie, statky pod ochranou (poručnické, paternalistické) |
| Funkce VF
c) Alokační funkce - 1) existence externalit | ⟶ externalita je porušení vztahu a rovnováhy mezi nákladem a užitkem
• negativní (záporná) externalita – náklad, proti kterému nestojí užitek – snaha omezit produkci; aplikace daní – daňové znevýhodnění příp. dodatečnou daň (např. ekologické daně pro znečišťovatele)
• pozitivní (kladná) externalita – užitek, proti kterému nestojí výnos – podpora producentů – jedinci inkasují, čerpají užitek bez vynaložení nákladů – daňová zvýhodnění – např. dotace, ve zdravotnictví – očkování, rentgenování; školství; věda a výzkum
• snaha přes dotace produkovat pozitivní externality a přes zvyšování daní snižovat negativní externality |
| Funkce VF
c) Alokační funkce - 2) existence veřejných statků | ⟶ statky kolektivní spotřeby, nelze určit, kolik kdo spotřebovává, statek užívají všichni současně
⟶ např. silnice, národní obran atd. – u soukromého statku lze určit, kolik kdo spotřeboval
• pokud platí všechny charakteristiky, jedná se o čisté veřejné statky – financovány 100 % z veřejných rozpočtů (např. obrana, hygienická, epidemiologická služba)
• pokud jedna z charakteristik neplatí, jedná se o smíšené veřejné statky – jejich produkce je částečně financována z veřejných rozpočtů, doplnění doplatky nebo poplatky (mají regulační charakter – snaha o omezení spotřeby daného statku)
• soukromé statky jsou zcela nezávislé na veřejných rozpočtech |
| Funkce VF
c) Alokační funkce - 3) informační asymetrie | ⟶ rozdílný přístup k informacím na poptávkové a nabídkové straně – může vést k informačnímu zvýhodnění
• informační asymetrie je výrazná ve zdravotnictví – nízká (nulová) elasticita poptávky (pacient) ve zdravotnictví
• trh ve zdravotnictví nemůže dobře fungovat, protože není možné změřit cenu lidského života – kdyby zde byl trh, mohlo by dojít např. k vysokému zdražení např. léků |
| Funkce VF
c) Alokační funkce - 4) existence statků pod ochranou (paternalistické) | ⟶ státem nařízená spotřeba – tím, že by nebyla realizována spotřeba, byla by to dražší varianta – musí uvolnit finanční prostředky => vyprodukovat dostatečné množství; např. povinná školní docházka, povinné preventivní zdravotní prohlídky, povinné očkování, … - stát musí zabezpečit dostatečné množství |
| Funkce VF
c) Alokační funkce - nástroje | ⟶ příjmové: hlavně daňové zvýhodnění nebo znevýhodnění
• daňové zvýhodnění – nulová daňová sazba, zvýšení odčitatelné položky
• daňové znevýhodnění – záporná externalita – vyšší daňová sazba, žádné odčitatelné položky, zavedení speciální daně
⟶ výdajové: hlavně dotace, účelové dotace (vyvolání substitučního efektu, změna chování producenta) |
| Veřejné statky | • pokud znám spotřebu jednoho, znám spotřebu celkovou – je zde nedělitelnost ve spotřebě, všichni spotřebovávají stejně
• platí nevylučitelnost, vyvolává problém (fenomén) černého pasažéra (je velmi obtížné jej identifikovat a vyloučit ho ze spotřeby) – buď vystěhovat, nebo zlikvidovat, ale přes cenu není možné
• platí nerivalita spotřebitelů
• mezní náklady (spojené se spotřebou dalšího spotřebitele) = 0 |
| Soukromé statky | • plně funguje trh – celková spotřeba je zjistitelná načtením potřeb jednotlivých subjektů => existuje dělitelnost ve spotřebě
• platí vyléčitelnost ze spotřeby – přes cenu (když bude vysoká cena, nelze spotřebovávat)
• existuje rivalita spotřebitelů (např. povánoční slevy)
• mezní náklady > 0 |
| Vládní selhání
a) informace | • kvalita a kvantita, velké množství informací může znamenat lepší rozhodnutí, ale také větší náklad – někdy jsou náklady na získání informací vyšší než užitek z nich – standartní množství informací, které by mělo existovat, aby bylo vytvořeno nějaké opatření – velké množství informací komplikuje rozhodnutí |
| Vládní selhání
b) časové zpoždění | • poznávací – souvisí s poznáním problému, souvisí s dostupností dat
• rozhodovací a realizační rovina – legislativní – záleží na nastavení procesu, délka projednávání
• přizpůsobovací – za jak dlouho bude na opatření reagováno, vyplývá z povahy ekonomických procesů, je rozdíl mezi fiskální politikou a měnovou politikou |
| Vládní selhání
c) neodhadnutí reakce soukromého sektoru | • soukromý sektor se obecně snaží minimalizovat daňovou zátěž a maximalizovat profit, který stát dává
•=> např. daň z oken => zazdívání oken, změna architektury; daň z ovocných stromů => vykácené ovocné sady |
| Vládní selhání
d) absence bankrotu (dlouhé trvání špatných rozhodnutí) | • selekce subjekt, které se neumí přizpůsobit ekonomickým podmínkám – ve veřejném sektoru se bankrot nevyskytuje, na rozdíl od soukromého sektoru, kde jsou bankrotem potrestána neefektivní rozhodnutí
• př. USA – státní zdravotní programy Medicare, Medicaid jeden program pro starší 65 let a jeden pro chudé – získaly velké množství voličů ve volbách, po dlouhou dobu jsou však deficitní – politicky nepopulární tyto programy rušit – politický cyklus může tedy přispívat k dlouhému trvání špatných rozhodnutí
• v ČR – některé majetkové daně – náklady na výběr jsou vyšší než vybraná daň – ale bylo by nepopulární je rušit |
| Vládní selhání
e) byrokracie - charakteristiky chování (byrokratický imperativ) | • vypozorování určitých vlastností, jak se byrokracie chová
• monopol na informace – informační asymetrie
• významná informační převaha – signalizuje, že je produkováno větší než optimální množství veřejných statků
• snaha maximalizovat rozpočet = maximalizovat moc (nabídkový přístup k tvorbě rozpočtu)
• snaha maximalizovat vlastní užitkové funkce – maximalizace prospěchu ze zdrojů všech ekonomických subjektů
• snaha utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti
• problém s měřením „výstupů“
• tendence k rozpínavosti (Francie, Japonsko)
• dojem nepostradatelnosti (vytváření zdání nepostradatelnosti) – vytváří zdání, že my je potřebujeme |
| Vládní selhání
e) byrokracie - Niskanenův model byrokracie: | ⟶ x – množství veřejných statků a služeb
⟶ y – náklady a benefity, vyjádřitelné v penězích
⟶ body A a B – náklady se rovnají užitku: B = C, čistý užitek = 0 => nevýhodné
⟶ Qoptimum – množství, které maximalizuje čistý užitek
⟶ byrokracie se snaží o maximalizaci B – C => disponuje tak větším rozpočtem, dochází k plýtvání s veřejnými prostředky
⟶ Qbyrokracie – Qoptimum = přebytek byrokracie (bujení, rozpínavost) |
| VF – základní otázky | ⟶ jak rozsáhlá má být redistribuce důchodů?
⟶ jak ovlivňovat hospodářský cyklus (dynamiku HDP)?
⟶ co a kolik se má vyrábět ve veřejném sektoru?
⟶ jak se uskutečňují kolektivní rozhodnutí? (individuální X kolektivní rozhodování, „veřejný“ zájem)
⟶ veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty – je obsažen v řadě právních norem, ALE platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se řadí mezi tzv. neurčité pojmy |
