| Důvody vzniku centrálních bank | • snaha panovníků mít vlastní banku
• vedení účtů státu
• centralizace emise bankovek
• provádění měnové politiky
• regulace druhého stupně bankovního systému
• organizace a vedení zúčtovacího centra pro obchodní banky |
| Funkce centrální banky | •emisní funkce * emituje oběživo na daném území* má emisní monopol - žádná jiná banka oběživo emitovat nesmí* bezhotovostní peníze - mohou i komerční banky, dnes prakticky hlavně komerční banky• vrcholný subjekt měnové politiky* cíl - zejména stabilita cenové hladiny• regulace a dohled nad bankovním (finančním) systémem• banka bank* vede účty ostatním bankám v zemi, přijímá od nich vklady* může zajišťovat platební styk* poskytuje jim úvěry* operace s cennými papíry (hlavně státní pokladniční poukázky (SPP) a poukázky CB (PCB))• banka státu* vede účty státu, i dalším veřejným institucím například obcím, krajům* poskytování úvěrů státu - ve vyspělých tržních ekonomikách zakázáno -lze to ale udělat nepřímo, CB nakoupí státní cenné papíry z trhu od bank.• správa devizových rezerv * shromažďuje devizové rezervy a operuje s nimi na devizovém trhu • Reprezentant státu v měnové oblasti * vůči veřejnosti * vůči zahraničí |
| Znaky nezávislost centrální banky | • personální nezávislost
* způsob jmenování a funkční období guvernéra (bankovní rady)
* členové vlády by neměli být stálými členy ve vedení centrální banky
* možnost opětovného jmenování členů bankovní rady
• funkční nezávislost
* autonomie CB co do provádění a dosažení cílů měnové politiky
• institucionální nezávislost
* vláda nesmí ovlivňovat členy bankovní rad
• finační nezávislost |
| Rozvaha CB – strana aktiv / zvlaštní položky | • Pohledávky vůči zahraničí, včetně cenných papírů
• Pohledávky vůči MMF
• Ostatní položky aktiv |
| Rozvaha CB – strana pasiv / zvlaštní položky | • Bankovky a mince v oběhu
• Závazky vůči bankám v tuzemsku
• Závazky vůči státu a ostatním veřejným institucím
• Závazky vůči zahraničí
• Závazky vůči MMF
• Vlastní kapitál ČNB
• Ostatní položky pasiv |
| Rozdělení nástrojů měnové politiky | • Trvale užívané vs. občasně užívané nástroje MP
• S „okamžitým“ účinkem vs. s účinkem v budoucnu
• Nejčastější dělení: tržní a administrativní |
| • Tržní(nepřímé) nástroje měnové politiky | • dopadají na celý bankovní systém, nejsou využívány k selektivní podpoře nebo restrikci vybraných bank, v tržní ekonomice se využívají mnohem častěji než administrativní
• typy:
1. operace na volném trhu
2. diskontní nástroje
3. kurzové (devizové) intervence
4. Povinné minimální rezervy (pokud stejné sazby pro všechny) |
| • Administrativní(přímé) | • jsou využívány k selektivní podpoře nebo restrikci vybraných bank
• velmi účinné, banky se jim musí podřídit
• omezují samostatnost v rozhodování bank
• častému a dlouhodobému používání se banky brání
• typy:
1. limity úvěrů bank
2. limity úrokových sazeb bank - maximální na úvěry, maximální a minimální na depozita
3. Povinné vklady (běžné účty) u CB – např. státní fondy...
4. doporučení (obecně formulovaná přání CB), výzvy (už konkrétnější a důraznější), dohody (už mají i písemnou formu) |
| Operace na volném trhu: | • spočívají v nákupech a prodejích krátkodobých cenných papírů mezi CB a KB
• bezhotovostně - mění se rezervy bank a tedy měnová báze (MB)
* nákup cenných papírů centrální bankou - růst rezerv bank a tedy MB
* prodej cenných papírů centrální bankou - pokles rezerv bank a tedy MB
• Změny rezerv bank se projeví v krátkodobé IR
• aktivní vs. vynucené:
* aktivní - CB chce změnit MB
* vynucené - CB kompenzuje vliv jiných faktorů na MB (například kurzové intervence)
• přímé operace vs. repo operace:
• přímé operace - nákup nebo prodej CP, které už se neopakují - trvalý dopad na MB
• repo operace - dvě protisměrné transakce ve dvou různých termínech |
| Diskontní nástroje | automatické facility
• při provádění regulace krátkodobé úrokové míry
• depozitní facilita - pokud si banky uloží u CB prostředky přes noc - úročeny diskontní sazbou
• úvěrová facilita - pokud si banka od centrální banky půjčí přes noc - úročeno lombardní sazbou
• banky si mohou volné zdroje ukládat a půjčovat na mezibankovním trhu, proto je diskontní a lombardní sazba hranicí pro pohyb krátkodobé úrokové míry
• využíváno v ČR spolu s operacemi na volném trhu k řízení krátkodobé úrokové míry v transmisním mechanismu "cílování inflace" |
| Kurzové intervence | • Nepřímé intervence = změna IR (ovlivní pohyby mezinárodního kapitálu)
• Přímé intervence = nákup/prodej měny
CB chce ovlivnit měnový kurz
* CB nakupuje od KB zahraniční měnu a prodává jim domácí, to vede ke znehodnocení domácí
měny
* CB prodává KB zahraniční měnu a nakupuje od nich domácí, to vede ke zhodnocení domácí měny
• intervence se projeví i v rezervách bank a tedy v MB a také ve změně krátkodobé úrokové míry
* nákup zahraniční měny a tedy prodej domácí - znehodnocení domácí měny, zvýšení rezerv a tedy MB, pokles krátkodobé úrokové míry
* prodej zahraniční měny a tedy nákup domácí - zhodnocení domácí měny, pokles rezerv a tedy MB, nárůst krátkodobé úrokové míry
• CB může intervence sterilizovat, tedy kompenzovat jejich dopad na MB - pomocí operací na volném trhu |
| Povinné minimální rezervy: | • výpočet: PMR = sazba PMR * základna PMR
• sazba v ČR: 2 %
• základna v ČR: objem primárních závazků dané banky vůči nebankovním subjektům, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky
• skutečná výše PMR se počítá jako průměrný stav PMR za určité období
* tedy, nemusí je držet pořád, musí ale v průměru
• nemají přímý dopad na MB, ani krátkodobou úrokovou míru
• další důvody jejich existence: a) polštář likvidity; b) nástroj MP (občasně užívaný – změny PMR); c) je to forma daně pro banky |
| Vymezení politiky kvantitativního uvolňování | • Původně specifická forma měnové politiky v období finanční krize (krize likvidity nebo solventnosti?)
• „Výrazné“ zvyšování likvidity (např. volných rezerv). obchodních bank u CB prostřednictvím emisních operací centrální banky.
• Zpočátku reaguje na výrazný růst poptávky po likviditě ze strany obchodních bank a po penězích ze strany domácností a firem.
• Dlouhodobě se snaží udržet nízké krátkodobé i dlouhodobé úrokové sazby.
• Souběžně dochází k poklesu peněžních multiplikátorů, neboť měnové báze
rostou rychleji než měnové agregáty. |
| Cíle a možné účinky kvantitativního uvolňování | „Oficiální“ cíle
• Řešení strukturální bankovní nelikvidity v podmínkách zamrznutého mezibankovního trhu
• Snaha zabránit přeměně nelikvidity na technickou insolvenci
• Udržování nízkých úrokových sazeb a vytvoření podmínek pro obnovení úvěrové
činnosti „Skrývané“ cíle
• Vylepšení ukazatelů solventnosti obchodních bank na úkor centrální banky (tzv. kvalitativní uvolňování)
• Monetizace vládního dluhu v případě hrozícího defaultu
• Oslabení kurzu domácí měny (monetární přístup ke kurzu) |
| Makroprudenční politika | ="mezera“ mezi makropolitikou (měnová a fiskální politika) a mikroprudenční politikou.
•Cíl: zajistit finanční stabilitu, zvýšit odolnost systému
• Spíše dlouhodobá |
| Emise peněz | ====Hotovostní emise====
• Bankovky emitované CB (+ mince emitované CB či MF)
• vstupují do oběhu skrze banky obchodní
• Obchodní banka vybere hotovost ze svého účtu rezerv u CB a tuto hotovost poskytuje
nebankovním subjektům (výběry z běžných účtů a bankomatů)
====Bezhotovostní emise====
• Emitují CB a OB (příp. další banky)
• Dvě podoby
• Bezhotovostní rezervy obchodních bank v CB (součástí MB)
• Bezhotovostní vklady nebankovních subjektů u OB a dalších bank (součástí měnových agregátů) |
| Emise peněz – bezhotovostní emise | Způsoby emise peněz:
==== Bezhotovostní rezervy bank====
* Emituje CB
• Úvěry domácím bankám
• Nákupy cenných papírů od domácích bank
• Nákupy zahraničních měn od domácích bank
==== Bezhotovostní vklady nebankovních subjektů====
• Emituje OB
• Bezhotovostní úvěr nebankovnímu subjektů
• Bezhotovostní nákupy cenných papírů od nebankovních subjektů
• Bezhotovostní nákup zahraničních měn od nebankovních subjektů |
| Nabídka peněz | • Teoretický pohled = peněžní zásoba, kterou je schopen vytvořit bankovní systém v rámci
daných pravidel
• Empirický pohled = měnový agregát (M1, M2, M3)
• Makroekonomický ( pohled přes centrální banku)
• „Mikroekonomický“ ( pohled přes komerční banky) |
| Jak dojde ke změně měnové báze? | ==== Jak dojde k růstu MB?====
• CB nakoupí cenné papíry od KB, například SPP - vzrostou rezervy a tedy MB
• CB nakoupí zahraniční měnu od KB - vzrostou rezervy a tedy MB
• CB poskytne úvěr KB - vzrostou rezervy a tedy MB
====Jak dojde ke snížení MB?====
• CB prodá cenné papíry KB, například SPP - klesnou rezervy a tedy MB
• CB prodá zahraniční měnu KB - klesnou rezervy a tedy MB
• KB splatí úvěr CB - klesnou rezervy a tedy MB |
| Depozitní multiplikátor | • určuje míru (velikost) celkového přírůstku vkladů z titulu prvotního vkladu |
| Jednoduchý depozitní multiplikátor | • Určuje míru (velikost) celkového přírůstku vkladů z titulu prvotního vkladu (a přírůstku
rezerv)
• abstrahuje se od změn: hotovostního oběživa, termínových vkladů, dobrovolných rezerv |
| Rozvinutý depozitní multiplikátor | • přírůstek běžných vkladů v závislosti na přírůstku měnové báze
• uvažuje se změny u: hotovostního oběživa, termínových vkladů, dobrovolných rezerv |
| Peněžní multiplikátor peněžní zásoby | • přírůstek peněžní nabídky v závislosti na přírůstku měnové báze |
| Měnový přehled | = souhrnná bilance měnových finančních institucí* (MFI) poskytující přehled o pozici sektoru MFI vůči ostatním rezidentským a nerezidentským jednotkám
• Strana aktiv a pasiv
* Aktiva = způsoby tvorby (emise) peněz
* Pasiva = druhy peněz |
