| Rozpočtová soustava ČR / dělení | ====na centrální úrovni:
• státní rozpočet
• státní mimorozpočtové fondy – „zřízeny zákonem za účelem finančního zabezpečení zvlášť stanovených úkolů “
• rozpočty zdravotních pojišťoven
===na místní úrovni:
• rozpočty Vyšších územně správních celků
• rozpočty Základních územně samosprávných celků |
| Charakteristiky státních fondů | • účelovost příjmů a výdajů
• jiná pravidla hospodaření - možnost převodu zůstatku
• stabilní příjmy - částečně nezávislé na dotacích ze SR
• dlouhodobé projekty - nepodléhají politickým vlivům |
| Státní rozpočet | • zákon
• účetní bilance státu
• finanční plán
• nástroj hospodářské politiky |
| ukazatele státního rozpočtu: | •souhrnné – celkové příjmy a výdaje kapitoly
• průřezové – ve všech kapitolách státního rozpočtu
• specifické – liší se pro jednotlivé kapitoly
• základní ukazatele: příjmy státního rozpočtu, výdaje SR, saldo státního rozpočtu |
| Rozpočtové zásady | •úplnost=nesmí se zapomenout na žádnou příjmovou ani výdajovou položku
•jednotnost =vždy stejné položky, aby bylo možné provádět porovnání a sledovat vývoj
• každoroční sestavování a schvalování
•vyrovnanost - v delším časovém období
• publicity
• reálnost a pravdivost
•přehlednost |
| Podstata a průběh rozpočtového procesu | čtyři základní fáze
•příprava a projednávání návrhu rozpočtu ve vládě (orgán moci výkonné)
• projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgán moci
zákonodárné) – trojí čtení, rozpočtové provizórium
•realizace rozpočtu, tj. hospodaření podle rozpočtu v průběhu
rozpočtového roku SPP
•následná kontrola – SZÚ, způsob řešení deficitu |
| FISKÁLNÍ NEROVNOVÁHA | •„fiskální nerovnováhou se rozumí existence pohledávek vůči budoucím daňovým příjmům
1) v krátkém období – deficit, přebytek
2) v dlouhém období – veřejný dluh
•Maastrichtská fiskální kritéria – kritéria udržitelnosti veřejných financí
deficit = 3% z HDP, veřejný dluh = 60% z HDP |
| Klasifikace rozpočtových deficitů | • dle záměrů vlády
a) aktivní (záměrný, strukturální) – vzniká s vědomím vlády (vláda to tak plánuje), vedou buď k poklesu rozpočtových příjmů, nebo ke zvýšení rozpočtových výdajů, nebo současně k oběma uvedeným jevům;
b) pasivní (nezáměrný, nechtěný) – na jehož vzniku se vláda nepodílela, vzniká působením různých faktorů vládou neovlivnitelných
•dle způsobu výpočtu
celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu
primární deficit
•dle vzniku - příjmová strana, výdajová strana rozdílné dopady na HDP,
nezaměstnanost |
| Řešení deficitu | •dluhové financování
•emisní řešení
•prodej státního finančního či nefinančního majetku - privatizace státních
podniků=definitivní řešení
•z přebytků (ČR např. přebytek r.2016)
•rozpočtová restrikce |
| Důsledky deficitu | a) rozpočtové = krátkodobé a dlouhodobé
b) fiskální - rozdílné názory (pozitivní, negativní) |
| Problematika veřejného dluhu | • suma finančních pohledávek
• suma finančních závazků |
| dluhová kvóta | veřejný dluh / HDP |
| Klasifikace dluhu | 1) dle výpočtu - hrubý dluh x čistý dluh
2) dle měny - vnitřní x vnější
3) dle doby splatnosti - krátkodobý, střednědobý, dlouhodobý, věčný
4) dle povinnosti - fakultativní x obligatorní
5) dle obchodovatelnosti - obchodovatelný x obchodovatelný |
| Faktory ovlivňující výši veřejného
dluhu | - demografický faktor
- sociální politika
- volební cyklus
- ekonomický cyklus
- přírodní katastrofy… |
| Řešení dluhu | • aktivní řešení – vědomé, záměrné řešení vlády
•pasivní řešení – působení faktorů , které nezávisí na vůli vlády(prominutí dluhu, dary , inflace) |
| Důsledky existence dluhu | a) rozpočtové důsledky – dopad na saldo rozpočtů
b) důsledky finanční – souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu
c) sociální – souvisí se vznikem morálního hazardu, |
| Modely fiskálního federalismu | • centralizovaný
• decentralizovaný
• smíšený (kombinovaný) |
