Hrubý domácí produkt (definice) | Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyprodukovaných za daného období v dané ekonomice |
HDP metody výpočtu | - Výdajová
- Výrobní
- Důchodová |
Výopčet HDP výdajovou metodou | HDP=C+I+G+NX (domácí spotřeba + hrubé investice + vládní nákupy + čistý export) |
Výopčet HDP výrobní metodou | Součet přidaných hodnot všech odvětví v ekonomice |
Výopčet HDP důchodovou metodou | Výopčet HDP důchodovou metodou |
Čistý domácí produkt | Hrubý domácí produkt = Čistý domácí produkt + Znehodnocení kapitálu (odpisy) |
Nominální HDP | Vyjádřený v cenách daného období → nezapočítává změny cenové hladiny (inflace) |
Reálný HDP | Vyjádření v cenách výchozího roku ⇒ jsou do něj započítány změny cenové hladiny |
Deflátor HDP (definice, vzorec) | Slouží pro eliminaci cenových změn |
Národní důchod | Vše vyrobené díky výrobním faktorům pouze rezidentů státu, bez ohledu na to, kde se vyprodukuje |
Agregátní výdaje | Výdaje čtyř ekonomických sektorů – domácností, firem, veřejného sektoru a zahraničních osob – na zboží a služby v dané zemi |
Složky agregátních výdajů | spotřeba, investice, vládní výdaje na zboží a služby, čistý export |
Spotřeba (definice, zkratka) | C
Výdaje domácností na krátkodobé i dlouhodobé statky a služby. |
Autonomní spotřeba | Ca
Vyskytuje se i při nulovém disponibilním důchodu ⇒ domácnosti budou stále utrácet částku ze svých úspor nebo půjček (i bez aktuálního příjmu) |
Mezní sklon ke spotřebě (definice, vzorec) | Vyjadřuje, jak se změní spotřeba (C), když se disponibilní důchod (YD) změní o jednotku |
Spotřební funkce (vzorec) | C = Ca + c⋅YD |
Klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu | Jak roste disponibilní důchod, podíl důchodu, který je spotřebován, obvykle klesá, protože lidé mají tendenci více šetřit, když mají vyšší příjmy. |
Autonomní úspory | Sa
to, co utratím ze svých úspor při nulovém disponibilním důchodu (YD) |
Vztah mezi mezním sklonem ke spotřebě a mezním sklonem k úsporám | c + s = 1 |
Vztah mezi spotřební a úsporovou funkcí (graf) | 45° linie představuje případ, kdy se veškerý důchod spotřebovává (C=YD) |
Investice (graf, definice) | Vynakládání zdrojů za účelem získání užitků (velké I, nikoliv L) |
Plánované investice | Nákupy statků (budovy, stroje, materiály) |
Neplánované investice | Neplánovaný růst či pokles zásob → z důvodu změny poptávky |
Autonomní investice | Stále stejné ⇒ nezávislé na produkci |
Model rovnovážného produktu (definice) | Průsečík funkce úspor a funkce investic, kdy se zamýšlené úspory domácností rovnají zamýšleným investicím firem |
Model rovnovážného produktu v dvousektorové ekonomice | Existují domácnosti (C) a firmy (I) |
Rovnovážný HDP v dvousektorové ekonomice (vzorec) | Rovnovážný HDP v dvousektorové ekonomice (vzorec) |
Model rovnovážného produktu v třísektorové ekonomice (graf) | Existují domácnosti (C), firmy (I) a stát (G) |
Výdajový multiplikátor v dvousektorové ekonomice (vzorec) | 1/1-c |
Model rovnovážného produktu v čtyřsektorové ekonomice (graf) | Existují domácnosti (C), firmy (I), stát (G) a zahraničí (NX) |
Rovnovážný produkt v třísektorové ekonomice (vzorec) | Rovnovážný produkt v třísektorové ekonomice (vzorec) |
Rovnovážný produkt v čtyřsektorové ekonomice (vzorec) | HDP=C+Ip+G+NX |
Důchodotvorný účinek investic | Přírůstek investic vyvolá přírůstek důchodu a ten vyvolá přírůstek spotřeby, Nástroj fiskální politiky státu, kterým se stát snaží stimulovat spotřebu v dané oblasti |
Agregátní poptávka (definice, vzorec, graf) | Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. AD = C + I + G + NX |
Efekt úrokové míry | Souvisí s agregátní poptávkou ⇒ klesne cenová hladina ⇒ klesne transakční poptávka po penězích (lidé potřebují míň peněz na běžné věci) ⇒ zvýší se poptávka po finančních aktivech (cenné papíry) ⇒ klesnou úrokové míry ⇒ zvýší se investice (firmy si půjčují na expanzi, lidé na dražší věci) ⇒ posun po křivce AD dolů → vyšší růst HDP |
Efekt bohatství | Souvisí s agregátní poptávkou ⇒ klesne cenová hladina ⇒ lidé a firmy zjistí, že jejich peníze mají vyšší hodnotu (mohou koupit více za méně) ⇒ zvýší se potřeba ⇒ posun po křivce AD dolů → vyšší růst HDP |
Zahraniční efekt | Souvisí s agregátní poptávkou ⇒ v domácí ekonomice klesne cenová hladina ⇒ zvýší se export (v zahraničí je naše zboží levnější) ⇒ sníží se import (pro nás je zahraniční zboží dražší) ⇒ čistý export je vyšší → zvýší se HDP |
Agregátní poptávka (graf) | Agregátní poptávka (graf) |
Agregátní nabídka v krátkém období | Rostoucí → čím vyšší cenová hladina ⇒ tím větší produkt budou firmy nabízet |
Agregátní nabídka v dlouhém období | Na úrovni potenciálního produktu (produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitál, půda) je to maximum ekonomiky) |
Potenciální produkt | produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitál, půda) je to maximum ekonomiky
Y∗ |
Makroekonomická rovnováha | V bodě, kde se protíná křivka poptávky a krátkodobé nabídky → rovnovážný produkt a cenová hladina |
Dlouhodobá makroekonomická rovnováha | Pokud se ve stejném bodě protíná křivka AD a SAS i s křivkou dlouhodobé agregátní nabídky (LAS) |
Změny agregátní poptávky (příčiny, posun grafu) | Změny agregátní poptávky (příčiny, posun grafu) |
Změny agregátní nabídky (příčiny, posun grafu) | Změny agregátní nabídky (příčiny, posun grafu) |
Vlastnosti hospodářských cyklů | Periodické kolísání reálného produktu okolo produktu potenciálního (trend) |
Typy hospodářských cyklů | - Krátkodobé: 36-40 měsíců, způsobeny výkyvy v zásobách a výrobě
- Střednědobé: 10-12 let, jsou způsobeny výkyvy v investicích do fixního kapitálu
- Dlouhodobé: 50-60 let, jsou spojeny s vědeckotechnickým pokrokem |
Fáze hospodářského cyklu | Fáze hospodářského cyklu |
Příčiny hospodářských cyklů | Příčiny hospodářských cyklů |
Poptávkové šoky (graf) | Poptávkové šoky (graf) |
Nabídkové šoky (graf) | Nabídkové šoky (graf) |
Ekonomický růst (definice) | Růst potenciálního produktu |
Ekonomický růst (vzorec) | Ekonomický růst (vzorec) |
Tempo růstu HSP na jednoho obyvatele (vzorec) | Tempo růstu HSP na jednoho obyvatele (vzorec) |
Zdroje ekonomického růstu (typy) | Kvantitativní (extenzivní růst): zvyšování objemu VF které má ekonomika k dispozici (stejná účinnost) Kvalitativní (intenzivní růst): vědecko-technický pokrok, zvyšování účinnosti nových kapacit (zvýšení kvalifikace pracovníků, kvalitnější přírodní zdroje) |
Bariéry hospodářského růstu | Demografický vývoj (populační exploze) - snižuje růst produktu na 1 obyvatele Nedostatek kapitálu (bludný kruh nerozvinutosti) Institucionální překážky |
Míra ekonomické aktivity | Podíl ekonomicky aktivních v celé populaci = ekonomicky aktivní / všichni obyvatelé |
Míra nezaměstnanosti | míra nezaměstnanosti = počet nezaměstnaných / celkový počet ekonomicky aktivních |
Přirozená míra nezaměstnanosti | Minimální míra nezaměstnanosti, které by měla daná ekonomika dosahovat a dlouhodobě udržovat, počítají se do ní všechny typy |
Druhy nezaměstnanosti | Druhy nezaměstnanosti |
Příčiny nezaměstnanosti | Příčiny nezaměstnanosti |
Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti | Mezera produktu: reálný produkt se nachází pod potenciálním (Y<Y*) Pokles potenciálního produktu: nezaměstnaní ztrácí kvalifikaci Sociální a psychické problémy |
Snižování nezaměstnanosti | Snižování nezaměstnanosti |
Inflace | růst všeobecné cenové hladiny |
Způsoby měření inflace | Deflátor HDP Index spotřebitelských cen CPI Index cen výrobců PPI |
Deflátor HDP | Deflátor HDP |
Index spotřebitelských cen | Zjištění cen určitého (fixního) koše statků a služeb |
Míra inflace (definice, vzorec) | Míra inflace (definice, vzorec) |
Důsledky inflace | Důsledky inflace |
Příčiny inflace | Příčiny inflace |
Mzdově inflační spirála (setrvační inflace) | ↓ ⇒⇒ odbory tlačí na vyšší mzdy ⇒ rostoucí náklady ⇒ pokles výroby a produkce ⇒ růst vládních výdajů ⇒ růst AD ⇒ ustálení ekonomiky na potenciále, ale vyšší ceně ⇒⇒ ↑ |
Formy inflace | Mírná = jednotky procent ročně, nepřesahuje růst HDP, důvěra v bankovní systém Pádivá = 10-100 % ročně, ztráta důvěry v národní měnu, lidé se zabezpečují Hyperinflace = 100+ % ročně, rozpad měny, lze řešit pouze přechodem na novou měnu |
Protiinflační politika | Protiinflační politika |
Phillipsova křivka | Ukazuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností |
Upravená Phillipsova křivka | počítá s přirozenou mírou nezaměstnanosti |
Phillipsova křivka rozšířená o očekávání | Při správných očekáváních může centrální banka kontrolovat inflaci bez velkých dopadů na nezaměstnanost |
Phillipsova křivka a model AD-AS | Phillipsova křivka a model AD-AS |
Vnější ekonomická rovnováha | Zachycujeme ji pomocí platební bilance a pomocí vývoje měnového kurzu |
Měnový kurz | Ovlivňuje ceny statků a služeb Cena určité národní měnové jednotky vyjádřena v jiné měně |
Nominální měnový kurz | Cena jedné měny vyjádřená v jednotkách měny druhé |
Reálný měnový kurz | Porovnání cenových hladin dvou zemí při převodu na jednotky domácí měny přes stávající nominální měnový kurz ⇒ Kolik si toho za stejné peníze můžu koupit například třeba v Německu |
Teorie parity kupní síly | Vychází ze zákona jediné ceny ⇒ “cena identického zboží po přepočtu na stejnou měnu by měla být všude stejná” |
Teorie parity kupní síly - typy | Teorie parity kupní síly - typy |
Parita úrokové sazby | Úrokový rozdíl mezi dvěma zeměmi se rovná rozdílu mezi současným a budoucím směnným kurzem Pokud by se investor rozhodl investovat v zemi s vyšší úrokovou sazbou, směnný kurz by měl ten rozdíl kompenzovat ⇒ nevydělá nic navíc |
Mezinárodní měnový systém | Vytváří podmínky pro rozvoj výroby, směny a dělby práce v rámci světové ekonomiky Stanovuje pravidla pro směnné kurzy, koordinuje měnové politiky |
Typy směnných kurzů | Fixní: pevně stanovené → navázány na určitou hodnotu nebo jinou měnu Volný plovoucí: odráží tržní sílu (nabídku a poptávku) měny na finančním trhu Řízený plovoucí: plovoucí, ale banka může zasáhnout v případě velkých výkyvů |
Platební bilance (definice) | Zápis všech transakcí mezi rezidenty dané země a zbytkem světa za určité časové období |
Platební bilance (složky) | Běžný účet = platby za vývoz a dovoz zboží a služeb, důchody placené z a do zahraničí Kapitálový účet = jednostranné převody kapitálového charakteru (převody atentů/licencí,…) Finanční účet = kapitálové toky v podobě investic, příliv: zahraničí od nás / nám, odliv: opak Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly (metodické a statistické nedokonalosti) Změna devizových rezerv – spravuje národní banka, cíl dostat na nulu |
Rovnováha platební bilance | Dlouhodobě je vždy vyrovnaná → zajišťuje se pohybem devizových rezerv (depozita zahraniční měny držené centrálními bankami) |
Depozitové rezervy | Depozita zahraniční měny držené centrálními bankami |
Dosahování rovnováhy platební bilance | Mechanismus měnový – růst importu → znehodnocení měny → růst exportu a pokles importu → Důchodový mechanismus – růst importu → pokles HDP → pokles mHDP (importu) → Cenový mechanismus – růst importu → snížení AD → pokles cenové hladiny → růst jen exportu → |
Zahraniční zadluženost | Domácí subjekty si půjčují v zahraničí Riziko je pohyb měnového kurzu Zapisuje se na finanční účet Zahraniční dluh = objem dluhu rezidentů vůči zahraničnímu subjektu |
Veřejné rozpočty (typy, definice) | = zdroje financování veřejných statků (pro lidi) Státní rozpočet Rozpočty územně samosprávných celků Rozpočty mimorozpočtových fondů Rozpočty zdravotních pojišťoven a další… |
Státní rozpočet | Centralizovaný peněžní fond státu, který soustřeďují, rozdělují a užívají státní orgány |
Příjmy státního rozpočtu | Daně - přímé, nepřímé Cla Sociální pojištění Příjmy z dříve poskytnutých úvěrů Příjmy z prodeje státního majetku Přijaté dotace |
Výdaje státního rozpočtu | Transfery domácnostem (důchody, podpory, sociální dávky) Subvence podnikům Běžné a investiční výdaje (doprava, školství, armáda,...) Dotace Úroky ze státního dluhu |
Rozpočtové saldo | Deficit (schodek) státního rozpočtu → výdaje > příjmy Přebytkový rozpočet → výdaje < příjmy |
Lafferova křivka | Ukazuje nám optimální míru zdanění Při zvýšení daní na bod optima reálný výnos začne klesat ⇒ lidé se daním začnou vyhýbat, růst černé a šedé ekonomiky |
Schodek státního rozpočtu (typy) | Státní výdaje vyšší než příjmy Strukturální: nevyvážená struktura příjmů a výdajů rozpočtu Závisí na rozhodnutí vlády Cyklický: plyne z nevyužitých výrobních kapacit v době krize (z neefektivního fungování hospodářství) |
Formy financování rozpočtového schodku | Z domácího trhu: emise cenných papírů → vládních dluhopisů v domácí měně Ze zahraničního trhu: vládní dluhopisy v jiné měně |
Veřejný dluh | celkové zadlužení vlády a nižších správních celků (krajů a obcí) Tvořen státním dluhem, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven |
Státní dluh | celkové zadlužení vlády, část veřejného dluhu Vnitřní věřitelé: občané, právnické osoby Vnější zadlužení: zahraniční subjekty |
Fiskální politika | Proces utváření daňové soustavy a veřejných výdajů s cíli udržet růst a utlumit výkyvy |
Měnová politika | Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím peněžního trhu
Spravována centrální bankou (monetární politika) |
Cíle měnové politiky | Udržování cenové stability (nízká míra inflace) Stabilní ekonomický růst a nízká míra nezaměstnanosti → ovlivňuje peněžní zásobu |
Nástroje měnové politiky | Diskontní sazba (úroková míra) Povinná míra rezerv Operace na otevřeném trhu (repo operace) Devizové operace |
Diskontní sazba | Úroková míra za kterou půjčuje centrální banka komerčním |
Povinná míra rezerv | Určitá část vkladů u komerčních bank, která musí být uložena u centrální banky |
Operace na otevřeném trhu (repo operace) | Rychlé ovlivnění peněžní zásoby a úrokové sazby pomocí cenných papírů mezi CB a KB Proces: → CB stanoví podmínky repo operace (úrok, lhůta, typ CP) → KB prodá CB cenný papír, tím získá potřebnou hotovost → zároveň se i dohodnou, že po určité (většinou krátké) době CP odkoupí zpět → rozdíl mezi cenou prodeje a zpětného odkupu ⇒ úrok (repo sazba) → tím se zvýší množství peněz v oběhu ⇒ to může ovlivnit úrokovou sazbu ~ a funguje to i naopak |
Devizové operace | CB nakupuje za své devizové rezervy domácí měnu a naopak |
Expanzivní měnová politika (definice, graf) | Pokles úrokové míry → růst peněžní zásoby Krátkodobě růst reálného produktu, pokles nezaměstnanosti Dlouhodobě růst cenové hladiny Kladný poptávkový šok |
Restriktivníměnová politika (definice, graf) | Růst úrokové míry → pokles peněžní zásoby Krátkodobě pokles reálného produktu, růst nezaměstnanosti Dlouhodobě pokles cenové hladiny Negativní poptávkový šok |
Bariéry účinnosti měnové politiky | Past likvidity: příliš nízké úrokové míry Necitlivost výdajů na úrokovou míru: investice nereagují na pokles úrokové míry Časové zpoždění: účinky opatření se projeví později |
Protiinflační politika orientovaná na agregátní poptávku | Snížení AD pomocí vládní (fiskální) restriktivní politiky Důsledek: cyklická nezaměstnanost |
Protiinflační důchodová politika | Zmrazení mezd zákonným opatřením, limit růstu mezd Snížení inflačních očekávání Bez růstu nezaměstnanosti Omezuje efektivní alokaci výrobních faktorů |
Protiinflační monetární politika | prudké snížení objemu peněz v ekonomice → Prudký pokles produktu i inflace gradualistická metoda (postupná) postupné snižování přírůstku produktu v ekonomice |
Mezinárodní obchod | Obchod přes hranice státu |
Teorie absolutních výhod mezinárodního obchodu | země je ve výrobě nějakého produktu či služby celkově lepší než jiná země |
Teorie komparativních výhod mezinárodního obchodu | země při výrobě nějakého produktu či služby efektivněji využívá VF (započítává se do toho i poměr množství výrobních faktorů, nějaká země jich má méně než jiná) |
Zahraničně-ekonomická politika | Regulace zahraničního obchodu, mezinárodního pohybu kapitálu a regulace měnových kurzů |
Pozitivní přínosy mezinárodního obchodu | pracovníci mohou získat za stejné množství práce větší množství spotřebních statků zvyšuje se národní důchod obchod vytváří tlak na národní ceny statků, které jsou předmětem mezinárodního obchodu, aby se sbližovaly se světovými cenami vytvoření konkurenčního prostředí - antimonopolní důsledky urychlení hospodářského rozvoje země (díky úsporám ekonomických zdrojů, specializaci, transferu technologií apod.) |
Negativní přínosy mezinárodního obchodu | krátkodobě může docházet k vzrůstu nezaměstnanosti sociální důsledky |
Protekcionismus v mezinárodním obchodu (typy) | Clo Kvóty Dobrovolné vývozní restrikce Exportní subvence Embargo Ostatní - veterinární, hygienické a technické normy, které zboží musí splňovat |
Clo (definice, graf) | určitý typ daně, který je uvalen na zboží, které překročí hranici |
Kvóty mezinárodního obchodu (definice, graf) | stanovení maximálního množství, které je dovoleno dovézt |
Systémy měnových kurzů (typy) | Volné (pružné) měnové kurzy
Pevné měnové kurzy |
Volné (pružné) měnové kurzy | Je tvořen na základě nabídky a poptávky na měnových trzích |
Pevné měnové kurzy | Země udržují měnový kurz v předem stanoveném rozmezí |