Hlasovací pravidla ve veřejné volbě 3) většinová pravidla: kolektivní rozhodování na bázi většinového hlasování

• Typické pro veřejnou správu – působí tzv. kolektivní aktéři, kteří společně projednávají nějaký veřejný problém, diskutují o něm, navrhují varianty na základě většinového hlasování vybírají variantu, která získá nejvíce hlasů • Vyjádří se více jak 50% voličů, pro zásadní rozhodnutí je vyžadováno pravidlo kvalifikované většiny (3/5 nebo 2/3 většina) – jedná např. o změnu ústavy • Relativní většina – vyhrává varianta s nejvyšším počtem hlasů – rychlé na rozhodování, ale vede k velmi silné opozici, mohou být přijata i pro většinu nesmyslná rozhodnutí – například se rozhoduje mezi 5 variantami a zvítězí varianta, pro kterou hlasovala více jak 1/5 lidí • „většina hlasů“ je relativní označení ⟶ výhody: • možné poměrně rychle dosáhnout výsledného řešení • eliminuje hatícího aktéra, který se může projevovat při použití postupu jednomyslného hlasování ⟶ nevýhody: • ani jedno z většinových pravidel nezaručuje, že bude vybrána nejvhodnější varianta • většina může zneužít svého dominantního postavení a rozhodnout ve svůj prospěch výsledky hlasování plně v moci hlasující většiny změna, kdy si všichni hlasující polepší, označujeme jako tzv. paretovskou změnu (z normativního hlediska můžeme takovou změnu označit jako spravedlivou) většina může rozhodnout pouze ve svůj prospěch – menšina utrpěla ztrátu => část zdrojů jí byla odejmuta a přesunuta ve prospěch většiny – takovou změnu nazýváme redistribucí (z normativního hlediska ji můžeme hodnotit jako „nespravedlivou“) • pravidla většinového hlasování se uplatňují zejména v politice • problém ovlivňování pořadí při použití většinových pravidel